Obecní úřad
Helvíkovice 3
564 01 Žamberk
Turistické tipy
Prokop Diviš, vynálezce bleskosvodu
Prokop Diviš (vlastním jménem Václav Divíšek), český katolický (premonstrátský) kněz, přírodovědec a vynálezce (jeho nejznámějším vynálezem je uzemněný bleskosvod), přichází na svět 26. března roku 1696 v Helvíkovicích u Žamberka v rodině domkáře.
Památný stožár je umístěn v těsné blízkosti jeho rodného domu.
Hrad Litice
Hrad Litice byl založen někdy koncem 13. stol. za posledních Přemyslovců v rámci kolonizace tehdy ještě řídce osídleného pohraničního pralesa severovýchodních Čech, který byl královským majetkem. Podhůří povodí obou Orlic osídlili členové rodu Drslaviců, kteří zakládali osady v jihozápadních Čechách a vybudovali nejstarší hrady na Plzeňsku - Litice a Potštejn. Jména svých původních rodových sídel přenesli i do své nové državy, kdy vybudovali opěrnou síť nových hradů, z nichž vedle Chocně a Kostelce to byl mocný hrad Potštejn v sousedství našeho hradu Litic. O Liticích máme první písemnou zprávu z roku 1304. Stal se opět brzy zbožím královským, když jej Václav II. směnil za jiné panství s Půtou z Potštejna. Za krále Jana Lucemburského byl hrad zastaven Jindřichovi mladšímu z Lipé. Karel IV. po svém návratu z Itálie do Čech vykoupil řadu královských hradů, mezi nimi i Litice. Později se hrad na krátko dostal do držení pánů z Lichtenburka.
Hrad Potštejn
Hrad Potštejn stával na strmém kopci nad Divokou Orlicí jižně od městečka Potštejna, kde se dodnes zachovaly jeho zříceniny. Býval nejmohutnějším a nejpevnějším hradem v celém Podorlicku. Hrad založil koncem 13. století Procek z rodu Drslaviců, pocházejících z Plzeňska, kteří v povodí Divoké a Tiché Orlice prováděli rozsáhlou kolonizaci. Poprvé je Potštejn připomínán k r. 1287 a pak k r. 1311, když byl za krátké a chaotické vlády krále Jindřicha Korutanského ve sporech pánů s pražskými měšťany zabit Procek z Potštejna. Prockův syn Mikuláš z Potštejna ze msty zavraždil bohatého a vlivného pražského měšťana Peregrina Puše, za což byl z rozkazu krále Jana Lucemburského uvězněn a r. 1312 postupně pokutován. Za nových bojů o českou korunu mezi Janem Lucemburským a vévodou rakouským Fridrichem Sličným se Mikuláš z Potštejna r. 1317 připojil k protivníkům krále Jana Lucemburského. Později Mikuláš z Potštejna mstil domnělou křivdu, napadal statky králových stoupenců, zneklidňoval široké okolí a zejména přepadal německé kupecké karavany.
Kunštátská kaple (1037 m.n.m.)
Leží na horské cestě A. Jiráska . Kapli postavili dřevorubci, kteří zde těžili dřevo pro doly v Kutné Hoře. Původně dřevěná stavba z roku 1670 byla přestavěna v 19. století.Střechu pokrývají dobové šindele a v okolí je vrchovištní rašeliniště.
Masarykova chata (1013 m.n.m.)
horská chata na Šerlichu postavena v letech 1924 - 1925 podle projektu architekta B. Fuchse. Místo na hřebeni za chatou umožňuje při dobré viditelnosti daleké výhledy do kraje.
Šerlišský mlýn (860 m.n.m.)
hotel v údolí říčky Bělé, severozápadně od Deštného. Původně Postlerův mlýn, kolem roku 1902 přestavěn Fuknerem z Trutnova na výletní hostinec. Později v letech 1929 - 1930 byl rozšířen v hotel. Dřevěná jednopatrová chalupa byla v letech 1966 - 1968 zrekonstruovaná.
Velká Deštná (1115 m.n.m.)
dříve Sedmihradská hora, nejvyšší hora Orlických hor
v roce 2010 rozhledna odstraněna z důvodu bezpečnosti
Dělostřelecká tvrz Hanička
pevnost byla vybudována mezi Rokytnicí a Bartošovicemi v letech 1936 - 1938
Zemská brána
chráněný přírodní útvar v údolí řeky Divoké Orlice,údolí dominuje most s jedním obloukem, postaven českými a italskými kameníky v letech 1901 - 03, u mostu začíná naučná stezka Zemská brána vedoucí 3 km na Klášterec nad Orlicí,cestou projdete přes Pašeráckou lávku, po stopách legendárního zbojníka Orlických hor " Ledříčka", který se zde ukrýval ve své jeskyni, lávka byla postavena vrchností pro potřeby dřevorubců a formanů.
Pašerácká lávka
Modrá turistická značka přechází z jednoho břehu na druhý přes Pašeráckou lávku. Ta byla původně postavena vrchností pro potřeby dřevorubců a formanů, svážejících dřevo z panských lesů. Především v nočních hodinách však začala být využívána k paši různého zboží. Na kladské straně stával dřevěný mlýn, který prý sloužil jako prodejna pašovaného zboží i úkryt pro pašeráky. Pašování vyvrcholilo po první světové válce. Dnešní podoba lávky pochází z roku 2002, kdy byla obnovena po ničivé povodni v roce 1999.
